Cikánským údolím.... (Filipojakubská noc II. ročník)
V odpoledni sobotním byl odstartován druhý ročník Filipojakubského putování s Vincentem a Hubertem. Tedy ve znamení "čarodejnic". Počasí přeje, plán cesty máme i vše potřebné na cestu, můžeme tedy vyrazit.
Po 14. hodině se výprava dala do pohybu. Projíždíme osadou Důle, kde naše etapa začíná (i končí) a bylo tu opravdu rušno, hemží se to tu fanoušky, debatujeme a všichni přejí povedenou jízdu. Opouštíme civilizaci a vstupujeme do Cikánského údolí. Na samém začátku brodíme Seradovský tok, míjíme druhý kontrolní bod a pokračujeme po zelené stezce dál. Ta se příjemně klikatí a my následujeme vodní proud, který proudí podél cesty. Kus cesty jedeme říčkou, neboť máme společnou cestu. Občas projedeme kolem dřevěných chat, kde jsou místní osadníci ukryti ve stínu lesa. Cesta je prašná i kamenitá, vítr pofukuje, voda zurčí a ptactvo pěje.... jaro se probouzí a my jsme u toho. Úspěšně pokračujeme vpřed a protínáme kontrolní body. Jen Hubertovonaříkání cestou oznamovalo servisní péči, do dalšího putování. Prohlídku obou vozů, mají na programu obě osádky. Neboť pečlivá příprava vozů, je součástí celého týmu. Dál projíždíme opuštěnou osadu Sejř a klesáme pozvolna lesní divokou přírodou, stále se držíme zelené značky, ale cesta je čím dál víc rozbitá, až se mění jen v pěšinu. Pokračujeme. O chvíli později jsme na konci Cikánského údolí, tedy u Zlaté řeky (CP7), kde se otáčíme a vyrážíme na zpáteční cestu, která ovšem vede jinudy. Stoupáme vzhůru a uhýbáme ze značené stezky do divočiny. A je to jízda! Musíme hledat podporu navzájem i s vyprošťovacími plechy. Terén je složitý, orientace není těžká, ale další dva kontrolní body jsou mimo dosah. Kdy terén nedovoluje pokračovat po plánované trase. Objíždíme, zajíždíme si, ale nevzdáváme to. A daří se. Opatrně projíždíme mokřady a když se zdá, že jsme z nejhoršího venku, odpočíváme a tankujeme oba speciály. Dál kličkujeme lesem, zdoláváme nástrahy a pomalu se přibližujeme znovu k zelené stezce. Je to dobrodružné a napínavé, pohybujeme se v odlehlé částilesa. A před osadou Sejř se napojujeme na zelenou značku (CP13). Průjezd osadou a znovu se brodíme vodou, tentokrát v opačném směru. Vzhůru kamenitou cestou proti proudu říčky, kolem chatrčí (CP14). Ještě poslední brodění se a o chvíli později opouštíme náruč lesa. Projíždíme osadou Důle, kde to dnes vše začalo a úderem 19°°h jsme na konci výpravy. Ta se tentokrát povedla na výbornou, zdolány všechny kontrolní body, v průběhu celé etapy nedošlo k žádné mimořádné události. Prostě se to povedlo!
VÝPRAVA: Cikánským údolím.... 8,260km
ZÁKLADNÍ INFORMACE
- kontrolní body: 15 / 15CP
- ujetá vzdálenost: 8,260km
- doba jízdy: 4hod. +40min.
- průměrné tempo: 33´54´´ / km
- počasí: 17°C - slunečno
ZAJÍMAVOSTI z cest....
Cikánské údolí - Je to jedinná možná cesta z osady Důle ke Zlaté řece, lesní prostor není tolik rozlehlý, ale spolu s vodním tokem odhalují nádherný půvab této nenápadné oblasti, která předčila naše očekávání. Rozhodně se do těchto míst ještě vrátíme.
osada Důle - Je posledním místem civilizace před vstupem do údolí. Vede tudy zelená stezka Cikánským údolím, až ke Zlaté řece. Tady to rozhodně žije.
Sejř - Opuštěná osada v Cikánském údolí, zvláštní místo na cestě lesem, ten je zde převážně listnatý. Popadané větve, stromy.... tento obraz zde není výjimečným.
Seradovský potok - Název nese pravděpodobně dle místopisu výskytu a protéká rybníkem stejného jména a proudí dál Cikánským údolím, kde se na konci své cesty vlévá do Zlaté řeky. Příjemná scenérie vodního toku, nenápadně lemuje cestu údolím, ve svém zpěvu.
POSTŘEH: Letošní II. ročník Filipojakubské cesty, byl oproti loňské výpravě (I. ročník), která probíhala v jiné lokalitě o 4 minuty a 50 metrů kratší. Tak se to pěkně a neplánovaně sešlo.