Expedice Vrabov (Na Konci světa)
Brzké sobotní ráno odstartovalo přípravy obou posádek Vincenta i Huberta, na dnešní etapu do lesů Vrabov, jenž se nachází nedaleko hradu Č. Šternberk. Vše potřebné máme zabaleno, mapy s plánem cesty i soupis kontrolních bodů. Tentokrát nás čekalo na trase celkem 10 kontrol (CP). Jak již bývá zvykem, přípravy se u obou posádek protáhly a začátek výpravy se o něco posunul.
Na start vyrážíme z místa Na Konci světa (Drahňovice), který je vzdálen cca 0,5km. Opouštíme pomalu civilizaci a po krátkém zdržení startujeme dnešní etapu Vrabov. Směřujeme společně do tajů lesa a těšíme se z jeho blahodárného stínu, meteostanice hlásí upocených 26°C. Prašná cesta dlouho klesala po modrém značení do míst zvaných Hradce. Přijíždíme do Křešického údolí a u vodního toku zastavujeme (CP2). Čistá říčka nás zdrží na delší pobyt, místo k odpočinku a rozjímání je zde kouzelné. A stálo to za to! Odpočinuti pokračujeme vpřed lesní pěšinou po modré stezce potočním údolím k dalšímu bodu kontroly. Cesta se příjemně klikatí terénem a my jedeme delší úsek cesty v kuse. Rozcestí Kolotoče jsou dalším zastavením (CP3) a pokračujeme po modré stezce, ovšem po chvíli bloudíme u lesních brodů a vracíme se kus cesty. Lesních pěšin je zde hned několik, je třeba sledovat cestu. Po modré pokračujeme vzhůru lesem, je to neskutečně dlouhý a strmý výstup! Brzdí nás kořeny a skaliska, musí nás jistit a tahat navijáky. Pomáháme si navzájem a potíme se. "Auta i my dostáváme ze sebe maximum!", hodnotí situaci Hubert. Je to neuvěřitelné, ale "útes" je překonán, úleva je namístě. U dalšího kontrolního bodu tankujeme (CP4) a radíme se kudy dál Vrabovem.... Putování je to neuvěřitelné, cesta se mění ve svém charakteru a nabízí nespočet scénářů průjezdů a skulin. Míjíme lesní křižovatky a cesty zející prázdnotou, nikde nikdo. Další rozcestí je ve znamení kontroly (CP5), pokračujeme vpřed po modré. Překonáváme vzrostlé stromy padlé přes cestu, to nás chvíli zdrží. Navijáky opět v akci a můžeme pokračovat. Jaro je v plném proudu a život lesa nás obklopuje po celou dobu. O les je zde pečováno, musíme objíždět hlavní značenou cestu, ta je z důvodu kácení a obnovy porostu pro naši výpravu neprůjezdná. Ovšem i objízdný úsek je dosti nebezpečný, pomalu se pohybujeme na úzké cestě lesní hrabankou a se zavřenýma očima sjíždíme pád mezi kořeny. Vyšlo to! Odměnou je nám krásný pohled na hrad Č. Šternberk v západu slunce. Dál se klikatíme pěšinou a je před námi sráz dolů. Plánujeme cestu a opatrně se suneme dolů. Jistíme se vzájemně navijáky a daří se nám vše úspěšně překonat, ale situace to byla vskutku dramatická. U pramene Katovky (CP6) se znatelně ochladilo a opouštíme značené cesty, odbočujeme do divočiny. Cesta do další kontroly je dlouhá a do krajiny přichází soumrak. Jedeme prašnou cestou vzhůru, krajina je zde otevřená a plná života. Máme rozhled doširoka. Toho se muselo využít, zastavujeme a čekáme na noc.... po chvíli odpočinku a večerního rozhledu kolem, pokračujeme na lesní křižovatku (CP7). Vincent opravuje pod hvězdnou oblohou světla (špatný kontakt), což se podařilo a vpřed ke vzdálenému bodu kontroly. Tma dělá jízdu zajímavější a dobrodružnější. Jedeme opatrně kamenitou cestou a opouštíme sevření lesa. Tempo je rychlejší v otevřeném prostoru, trefujeme odbočku a po chvíli vjíždíme zpět do nočního lesa (CP8). Další putování bylo ztíženo výpadkem navigace a map, jedeme naslepo a terén je čím dál náročnější. Máme problém se udržet na hřebenu cesty, která je obrostlá vegetací, "Neskutečná paráda!", liboval si Vincent. Zase jiný ráz krajiny, který nás dnes opakovaně uchvátil. Pomalu se blížíme ke Drahňovické svodnici (CP9), kde jsme nuceni zdolat dva noční brody. Chvíli hledání správné cesty a jedeme vzhůru lesní pěšinou. A znovu tankujeme naše speciály, máme natrénováno a za chvíli znovu v pohybu. Poslední úsek zdoláváme unaveni z dnešního dlouhého putování a užíváme poslední kilometry, které krájíme tmou. Definitivně opouštíme les a blížíme se polní cestou mezi pláněmi zpět. Na trase potkáváme obří žáby, na poslední chvíli uhýbáme a nějakou ještě potkáme. Ale dost jich leží u cest bez známek života. Na konec etapy už jen kousek.... a před půlnocí jsme znovu Na Konci světa.
Letošní nejdelší etapa a ještě se celá vydařila nad očekávání! Vincent s Hubertem dávají této výpravě vysoké hodnocení. Bez potřebného vybavení (navijáky) to tady nejde. A jak by řekl Vincent: "Tak sem, sem se ještě někdy vrátíme, nejsme tady naposledy!".
* * *
* * *
Ujetá vzdálenost: 16,650km / Doba jízdy: 10hod. 40min. / 10/10 CP
* * *