Defenders Trip RC

Výprava na Srnčí kopec 296m (Filipojakubská noc IV. ročník)

Rok se s rokem sešel a v tento den, jak již u naší výpravy bývá zvykem, vyrážíme vstříc čarodějné noci. Pro dnešní noční etapu (IV. ročník) jsme vybrali lesní vrchol Srnčí kopec 296m, jako vzpomínku na naše začátky a byla tak i pojata. Žádné kontrolní body (CP), jen plán trasy s průjezdným vrcholem, tedy jako volná jízda. Na přílišné přípravy nebyl dostatek času a ve 21:30h. vyrážíme z parkoviště Rozcestí na Šembeře. Zprvu jedeme vzhůru po silnici po žlutém značenía ze silnice odbočujeme do terénu. Pokračujeme stále vzhůru a překonáváme nástrahy divoké lesní stezky.... kameny, klacky a kličkujeme mezi skalisky dobrodružnou noční cestou. Výpadky signálu navigačního systému nám komplikovalyorientaci v terénu, kde v této lesní lokalitě jsou spousty lesních odboček, ale daří se nám orientovat se v černém lese. Dlouhé lesní stoupání bylo nekonečné, kdy je nutné se stále soustředit na jízdu, neboť každá chyba, každé zaváhání jest potrestáno. Odbočujeme ze žlutě značeného úseku do útrob nočního lesa a překvapivě klesáme, klesáme už poměrně dlouho a jsme stále před vrcholem, z čehož jsme rozpačití. Ale po chvíli přišel "krpál", krátký, ale intenzivní výstup cestou khvězdnému nebi, uf. A hurá, vrchol Srnčí kopec je zdolán (tentokráte z druhé strany, nežli před lety), voláme sláva, voláme vivat! Krásné noční zdržení s občerstvením na samém vrcholu a rozjímání v noční čarodějné atmosféře. Daleká bubnování z různých koutů nesla svá poselství do širého okolí a atmosféra byla okouzlující. A vydáváme se dál v pokračování naší výpravy. Klesáme lesní cestou a míjíme lesní odbočky, cestu komplikují obří šišky a popadané větve stromů, je 20°C ale dosti větrno a kousek od naší výpravy dopadla větší část stromu, jen to zadunělo. Nutno dodat že oblast je vskutku suchá. Je tma a rozhled po okolí příliš není. Vincent musel během lesního úseku servisovat, znovu se ozval výpadek osvětlení, ale vše se podařilo namístě odstranit a jsme zase v pohybu. Noční život lesa se probudil a jsme tváří v tvář velké žábě,která se pohybuje stejnou pěšinou v opačném směru. Pobaveně ji objíždíme a pokračujeme dál. Pohyb zvěřev okolí je patrný každou chvíli. Výhružný pokřik srnců nás už vyháněl z jejich teritoria, je to až strašidelné a očekávaně se blíží konec lesa, kdy naše výprava bude dál pokračovat Údolím Šembery (NS). A tak se i stalo, jedeme ve svižném tempu po silnici a cestaubíhá. Po chvíli odbočujeme ze silnice na kamenitou cestu, která vede kolem osvětlených přístřešků víkendových domorodců. Což bylo velmi poutavé. Po dřevěném mostku na druhý břeh řeky Šembery, zde ovšem bloudíme mezi osadami, což nás chvíli zdrží. Inu vracíme se nocí a po poradě obou osádek pokračujeme přes divoké pláně noční krajiny dál. Dlouhý úsek končí znovu u silnice a tou dojíždíme až do cíle dnešní čarovné výpravy. Je dvacet šest minut po půlnoci.