Kozojedský les v jarním hávu
V posledním březnovém dni se dost narychlo a neplánovaně vyrazilo soumrakem, po starých známých místech. Zbaleni jsme předem a jen v rychlosti ko
ntrolujeme vybavení. A jedeme. Je všední den, tak vyrážíme až v 18°°h. Kozojedským lesem. Zjišťujeme smutným pohledem, že podél pěšiny probíhá kácení lesních stromů. Jedeme dál ke hranici a dál se prodíráme náznakem cesty, až k pile. Tvář krajiny je různorodá, co chvíli se mění svou strukturou. Suché listí je nepříjemné i obtížné. Dost toho ukrývá, hlavně větve. Musíme zastavovat a vytahovat klacky z pod aut. Ačkoliv cestu oba dobře známe, krajina prochází od zimy proměnou a mění tak svou tvář. Místa která byla průjezdná, v tomto čase probouzející se vegetace, to již možné není. Objíždíme.
Dál lesem v Lánech (pustý les) a zpět ke hranici. Překonat hraniční jezero u staré cesty a návrat po zelené stopě. Kozojedský les potemněl, počasí příjemné 12°C, ptactvo k večeru rozezvučelo klid lesa svou písní. Kilometry krájíme na vlnách Rádia1 a cestou se plánovalo, kam dál (putování i fotokoutek na instagramu).
Do cíle jsme dorazili téměř za tmy a po více než dvou hodinách jízdy. Dnes spíše odpočinkově, na jednu nádrž a bez výprasku.... jen ty větve, co chvíli jsme museli vystoupit a tahat zaklíněné větve. Uf. Máme obavy, že s přibývajícím slunečním svitem, bude průjezdnost stezek horší a jejich počet tak bude zřejmě mizet. Což pociťujeme už teď, inu uvidíme, co že nám sama příroda připraví za dobrodružství. První fotografie z trati na instagramu (live).
* * *
Ujetá vzdálenost: 4km Doba jízdy: 2h 23min
.
